Význam turistiky

Pěší turistika je formou aktivního přesunu v přírodě. Člověk si toto aktivní pobývání v přírodě nejlépe užije, pokud je na to dobře připraven – je fyzicky zdatný, má patřičné odborné a technické znalosti a vybavení a ví, proč se na cestu vydává, co je tam zajímavého k vidění. Turistika a pobyt v přírodě může být velmi přínosná i tím, že působí relaxačně a regeneračně na psychiku člověka.

Turistika není nijak věkově omezena – v každém věku člověk rozvíjí a zlepšuje svou fyzickou kondici podle svých současných možností, navíc věkem se výrazně zlepšuje psychická odolnost, zvyšují se odborné vědomosti i kulturní rozhled tak, jak přibývají zkušenosti z minulých cest. Turistu neomezuje ani počasí ani denní či roční období – chůze v létě má pouze jiná specifika než zimní túry (kdy může být ztížená orientace kvůli měnící se sněhové pokrývce), také ve dne se jde úplně jinak než v noci.

Turistika není ani vázaná na určité místo či terén, pěší turista může chodit v příměstské, rovinaté či mírně kopcovité krajině, vysokohorský turista pak dává přednost skalnatému terénu s velkým převýšením, umožňujícím po jeho zdolání krásné výhledy. Jediné omezení platí v zónách se zvláštním režimem, tedy ve všech národních parcích, rezervacích či ochranných zónách a chráněných územích. Zde je třeba řídit se pravidly pro pohyb na tomto území, zejména chodit pouze po značkami vytyčených trasách či chodnících k tomu určených.